Cílem metodiky je poskytnout metodologický rámec pro environmentální a ekonomické účetnictví ekosystémových služeb. V současnosti nejsou přínosy plynoucí společnosti z užívání ekosystémů, stejně však i škody na přírodním bohatství způsobené ekonomickou a jinou lidskou činností zaúčtované v národních účtech a ukazatelích národního bohatství. V návaznosti na snahy rozšíření ukazatelů národní výkonnosti o environmentální dimenzi dochází k revizím statistických standardů a rozvoji nových směrů v rámci Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA). Jedním z nových směrů je účetnictví ekosystémových služeb v rámci národních statistických systémů.

Ekosystémové služby zachycují přínosy poskytované přírodním prostředím společnosti a příspěvek ekosystémů k ekonomické a jiné lidské činnosti. Protože doposud stály ekosystémové služby mimo tradiční účetní rámce, neexistoval způsob, jak vyčíslit hodnotu přírody nebo naopak její poškozování z hlediska jejího celospolečenského významu. Metodika experimentálního ekosystémového účetnictví (SEEA EEA) zavádí nové postupy pro hodnocení ekosystémových služeb z hlediska účetnictví přírodního kapitálu. Předkládaná metodologie stanovuje základní východiska, postupy a typy účtování ekosystémových služeb v systému environmentálního ekonomického účetnictví.