Projekt Jedna příroda na Evropské konferenci o ekosystémových službách

Davina Vačkářová, Jan Daněk, Ivana Žížalová, Johana Drlíková, David Stella

Ve dnech 7. – 10. června 2021 proběhla v estonském Tartu v pořadí již třetí evropská konference Partnerství pro ekosystémové služby (ESP) s názvem „Věda o ekosystémových službách, politika a praxe tváří v tvář globálním změnám“. Cílem tohoto setkání je diskutovat současné trendy výzkumu ekosystémových služeb a jejich využití v praxi zejména s ohledem na stále významný vliv člověka na ekosystémy v podobě nejenom jejich přetváření či klimatické změny, ale rovněž ochrany přírody. Samotná konference byla ovlivněna současnou pandemickou situací. Původně se měla uskutečnit již v loňském roce a po ročním odkladu se uskutečnila v hybridní podobě, kdy většina účastníků se připojila online přes interaktivní videokonferenční systém a konferenční hala a místnosti Estonské univerzity věd o živé přírodě v Tartu zůstaly převážně prázdná.

Přehled a výstupy projektu Jedna příroda byly prezentovány zástupci CzechGlobe ve dvou z několika desítek tematických sekcí. Sympozia zaměřená na národní projekty mapování a hodnocení ekosystémových služeb v Evropě poskytují přehled o stavu mapování a hodnocení služeb ekosystémů v evropských zemích. Projekt Jedna příroda tak byl prezentován jako česká zkušenost s hodnocením ekosystémových služeb na národní úrovni společně se zkušenostmi z dalších evropských zemích (Maďarsku, Estonsku, Řecku, Francii, Bulharsku a dalších zemích včetně evropských zámořských území).

„Pro projekt Jedna příroda je velmi důležité být v kontaktu s mezinárodním děním, jako jsou procesy hodnocení a mapování ekosystémových služeb v Evropě a diskutovat zkušenosti z podobných projektů v dalších zemích, což vhodným způsobem zprostředkují mezinárodní akce a sítě jako je právě Partnerství pro ekosystémové služby“, podotýká projektová manažerka za partnera CzechGlobe v projektu Jedna příroda Davina Vačkářová, která stála v Česku u zrodu mezinárodní spolupráce s ESP. Na konferenci rovněž představila přístup k mapování a hodnocení ekosystémových služeb včetně záměru ustavit Národní platformu pro ekosystémové služby. Celkově blok věnovaný národním projektům mapování a hodnocení ekosystémových služeb (MAES) přinesl zajímavé zkušenosti zemí v různých fázích národního hodnocení.

LIFE projektům a jejich významu pro ochranu přírody byla věnována pozornost již při zahájení konference. V jedné z úvodních prezentací představila Sylvia Barová zastupující nově ustavenou Evropskou výkonnou agenturu pro klima, životní prostředí a infrastrukturu (CINEA) podrobnou zprávu „Přivádět přírodu zpět pomocí programu LIFE“ hodnotící účinky LIFE projektů na zlepšení stavu druhů a biotopů v EU. Program LIFE patří mezi klíčové nástroje financování ochrany přírody a podpořil doposud 1 800 projektů, které ovlivnily 6 000 chráněných oblastí Natura 2000.

Jan Daněk, který se mimo jiné podílel na organizaci sympozia zaměřeného na kulturní ekosystémové služby, prezentoval aktivity projektu Jedna příroda spočívající v zapojování aktérů do procesu mapování a hodnocení ekosystémových služeb. Sekce “Rozvoj a pokroky v národních MAES procesech: cesta od mapování k implementaci” byla zaměřena především na sdílení zkušeností s často dlouhým procesem od provedení národního hodnocení ekosystémových služeb po samotnou implementaci výsledků, tedy využití hodnocení v praxi. Většina příspěvků se věnovala prezentaci vybraných výstupů hodnocení ekosystémových služeb v Estonsku, Slovensku, Makedonii a Itálii a reflexi jejich využití při tvorbě politik nebo rozhodování na různých úrovních. Vedle toho byla prezentace projektu Jedna příroda v této sekci věnována procesu začlenění klíčových aktérů do hodnocení ekosystémových služeb tak, aby výstupy samotného hodnocení byly relevantní pro klíčové aktéry a maximálně využitelné v praxi.

Ivana Žížalová a Johana Drlíková, které se za projekt Jedna příroda evropské konference účastnily poprvé, poskytly reflexi dalších zajímavých sekcí zaměřených na vazby mezi ekosystémovými službami, současnou pandemickou krizí, zdravím a adaptačními opatřeními ve městech, která jsou rovněž v zájmu CzechGlobe v dalších projektech jako LIFE TreeCheck. Sekce „Přírodní prostředí, ekosystémové služby a veřejné zdraví v době krize“ se, jak název napovídá, věnovala zejména vlivu přírodního prostředí na zdraví, a to jak v kontextu globální změny, tak v kontextu pandemie COVID-19. Zajímavý byl vstup Melissy Marselle z Univerzity v Surrey s názvem „Které typy a vlastnosti zelených a modrých ploch mají pozitivní dopad na duševní zdraví?“, kde bylo zmíněno, že na duševní zdraví má pozitivní efekt většina zelených ploch (jako jsou stromy, parky nebo lesy). Negativní efekt byl zjištěn pouze u husté vegetace, která v člověku vyvolává pocity strachu.

Problematice přírodě blízkých řešení a zelené a modré infrastruktury ve městech bylo na ESP konferenci věnováno vícero sekcí a bloků. Constance Brouillet z ETH například přednesla zajímavou přednášku o rezilienci měst, vztažené k pandemii koronaviru v průběhu lockdownu ve švýcarském Curychu. Hledala vhodné způsoby, jak může město absorbovat zvýšenou poptávku po rekreaci a přinesla téma typologie otevřených prostorů ve městech. Detailně zpracované mapy s pěším pohybem městem v době pandemie byly atraktivní a srozumitelné. Zřetelně se ukázalo, že pandemie zintenzivnila tlak na rekreační oblasti ve městech a jejich blízkosti. Jako zcela zásadní pro pohyb pěších se ukázaly klidné oblasti, dostupné hromadnou dopravou.

ESP konference nabízí velmi širokou paletu atraktivních témat od přehledu procesů národních hodnocení a mapování ekosystémových služeb až po relativně specializované otázky. Zároveň demonstrovala pokrok, který oblast ekosystémových služeb jakožto přínosů přírody společnosti dlouhodobě zaznamenává. Z tohoto hlediska byly poutavé i prezentace klíčových řečníků. Prezident Evropské společnosti pro ekologickou ekonomii Erik Gomez-Baggethun sledoval a konfrontoval současný posun od ekosystémových služeb k příspěvkům přírody lidem (NCP). Rostoucí pozornost je věnována rovněž hodnocení ekosystémových služeb pro ekosystémové účetnictví (SEEA EA), které bylo reflektováno a diskutováno v několika sekcích na ESP konferenci, včetně prezentace nástrojů a účtů pro zohlednění příspěvku přírody k ekonomické činnosti a kvalitě života.

Celkově byla konference velmi přínosnou událostí jak z hlediska prezentace projektu Jedna příroda, tak dalšího vývoje hodnocení socioekonomických přínosů soustavy Natura 2000 na národní úrovni.

 

Prezentace projektu Jedna příroda na ESP:

Davina Vačkářová: Towards national assessment and mapping of ecosystem services in the Czech Republic within One Nature Integrated Project LIFE. Session T4b National & large scale MAES projects in Europe, including the EU Outermost Regions and Overseas Countries and Territories: challenges, solutions and lessons learned.

Jan Daněk: Tailoring ecosystem services assessment to stakeholder needs in the framework of consultations with key actors in Natura 2000 sites in the Czech Republic. Session T4d Developing and advancing national MAES processes: a path from mapping to implementation

 

O Partnerství pro ekosystémové služby (Ecosystem Services Partnership)

ESP je v současnosti hlavní mezinárodní odbornou platformou pro ekosystémové služby a spojuje více než 3000 vědců z oblasti ekosystémových služeb, tvůrců politik a odborníků, kteří spolupracují ve více než 40 pracovních skupinách a rostoucím počtu národních sítí na všech kontinentech. ESP pravidelně organizuje světové a regionální konference a poskytuje mnoho služeb k dalšímu posílení aplikace ekosystémových služeb pro ochranu přírody, obnovu ekosystémů a udržitelné řízení. Posláním ESP je zlepšit vědu, politiku a praktické uplatnění konceptu ekosystémových služeb pro lepší informované rozhodování směrem k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti. S podporou našich členských organizací propojuje lidi a poskytuje globální platformu pro výměnu znalostí, vytváření sítí a spolupráci v oblasti ekosystémových služeb. Členem ESP se může stát každá organizace či osoba zabývající se výzkumem a aplikacemi ekosystémových služeb. Tím, že se organizace stane členem ESP, se organizace stávají součástí rychle rostoucí a mezinárodně uznávané sítě, která zvyšuje dopad sítě i organizací v ní zapojených.